a já jsem padala na své dno. A když už jsem tam byla, tak se zezdola ještě ozvalo klepání. Teď to už beru s nadhledem, ale v té době to bylo opravdu peklo.

Neměla jsem na nic energii, ani náladu, byla jsem stále unavená a podrážděná. Večer jsem padala únavou do postele a ráno z ní ztěží vylezla. Nic mě nebavilo a jenom jsem přežívala. Nabírala jsem na váze, špatně spala. Byla jsem ošklivá na děti i manžela. 

Ale to je pravděpodobně příběh, který jste na internetě už asi četli hodněkrát. Jenže u mě to začalo nabírat na obrátkách...

Doktoři mi řekli, že jsem v pořádku. Nic mi nenašli. K tomu se přidala úzkostní a panická porucha, která se začala velice rychle stupňovat. Měla jsem silné ataky, myslela jsem si, že umírám, přidala se sociální fobie a když mi na rameno zaklepala paranoia, věděla jsem, že už to je opravdu špatné.

Do toho máte rodinu, dvě děti a práci. Představte si, že večer ležíte s dítětem v posteli a najednou si myslíte, že se dusíte vlastním jazykem. Že váží asi tak jedno kilo, padá vám do krku a vy nemůžete dýchat. Nepřeji to nikomu zažít.

Začala jsem docházet na psychoterapie, ale vůbec to nepomáhalo, můj stav se stále zhoršoval. Navrhlo se nasazení medikace. 

Věděla jsem, že si musím pomoct sama. Že musím převzít odpovědnost za svůj život a svoje zdraví do svých rukou. Že mě nikdo nezná tak, jak znám sebe sama, nikdo se mnou nežije 24/7.  

Náhoda mě zavedla ke kurzu, který mi ukázal základy biohackingu a mě to úplně pohltilo. Poprvé ve svých 38 letech jsem si ve svém vlastním životě všimla sebe sama. Slovo biohacking možné zní trochu ……, ale jsou to jednoduché kroky, kterými si lze obrovským způsobem zlepšit kvalitu života. A většina z nich je zdarma. Začala jsem se o biohacking zajímat více do hloubky, absolvovala jsem víc kurzů, četla jsem, studovala a hlavně praktikovala, zkoušela na sobě. Zavedla jsem jednoduché kroky biohackingu do života a všechny moje zdravotní problémy zmizely.